Jak jsme v Nigérii stavěli dům

Dá se v Africe stavět dům na dálku?

Nedá! Pokud se na to chystáte, nedělejte to :D

Na začátku byl kousek země v Nigérii, slunce, na pozemku políčko, kde místní pěstovali Yam - na nevyužitých pozemcích to místní dělají běžně a vědí, že pokud pozemek někdo koupí, jejich pěstování na tomto místě končí. Krásný mangový strom na pozemku také musel i přes mé naléhání k zemi, protože by se nevešel. V roce 2018 manžel pozemek koupil. Romantika po Africku? Jen do chvíle, než jsme zjistili, že sousedův terén je o metr a půl výš. A tak první kapitolu našeho domu napsaly nákladní vozy s hlínou - jezdily dva dny sem a tam, až se země srovnala. Vysoké základy stály uprostřed pozemku jako monument.

Platí tu staré pravidlo: co vidíš na vlastní oči, to opravdu máš. Sehnat řemeslníky? Jde to. Sehnat někoho, kdo dohlíží od rána do večera? To je jiný sport. Manžel nakonec musel dvakrát přiletět a stát na stavbě jako dozor. Bez profesionální techniky by to u nás málokdo zkusil. Tady je to standard - funguje, ale určitě jen s dohledem. Na druhou stranu musím říct, že je opravdu obdivuji. V takovém horku je člověk rád, že vůbec venku funguje, a oni přitom pracovali s neuvěřitelným nasazením.

Dům, který dýchá

Chtěli jsme dům, který přežije vedro i lijáky. 

Duté cihly jako základ, uvnitř lehké, zvenku poctivé. 

Vysoká plechová střecha, aby vzduch mohl od horka utíkat nahoru. Což popravdě nevím jestli funguje, protože dům má klasický strop, až nad ním je nepochozí "půda" vysoká jak věž kostela.

Okna s kovovými rámy, co odolají dešti i prachu.

A pak přišla magie: POP stropy - sádrové podhledy, které místní modelují ručně rovnou na místě, ne z předřezaných kusů, ale lité do šablon a ručně vyřezávané. Když je pozorujete, jak z hladké plochy během dne vykouzlí jemné křivky a profily, cítíte tu radost z řemesla. Z téhle kapitoly zůstaly fotky, na kterých je bambusové lešení jako pavučina a my, jak mezi tyčemi s očekáváním balancujeme.

Déšť v Africe nepřichází "trochu". Přichází najednou. Když se neptáte na počasí, počasí se zeptá na vás. Proto jsme před domem museli vyhloubit odtokový kanál i pro naše sousedy. V Nigérii není klasická kanalizace a odtok vody z ulice se tak řeší hlubokými kanály podél cest.

V hlavní koupelně nám nějaký Pat nebo Mat udělal spád opačně. Voda ze sprchy vyběhla ven, objala toaletu a pozdravila koupelnovou předložku. Kdyby to nebylo naše, asi se smějeme víc. Ten den jsme si uvědomili jednoduchou pravdu: voda je nejlepší učitel fyziky. Opravit, vysušit, a hlavně - kontrolovat sklony dřív, než se cokoliv "zazdí". Jednou to prý necháme opravit, už několik let se tak smiřuju s tím, že to nikdy nebude :D V detailu náš dům není dokonalý, ale to v Africe snad ani nejde. 

Jsou věci, které by si člověk představoval jinak. Kuchyň je mělčí, než by si zasloužila. Tu a tam něco ujelo o centimetr. Jenže když si večer sednete a vidíte, jak se světlo láme o ty krásné stropy, dojde vám, že dům je jako vztah: nikdy není dokonale rovný, ale je náš. Navíc, v Africe se dá žít pohádkově, ale musíte "na to mít". Standartní život se střechou nad hlavou a aspoň z části plnou lednicí tu může klidně vyjít dráž než u nás v Evropě. No a to ani nemluvím o tom, na kolik by nás takový nebo i menší dům v Čechách vyšel, a že je to aktuálně nereálné. Tak ho máme aspoň tady. Mé hnízdící instinkty se uklidnili, když vím, že svůj domov máme. I když trochu dál.

Stavba nás naučila trpělivosti a radosti z malých vítězství. Ale stálo to za to.