Jak jsme v Nigérii stavěli dům 🏠

Dá se v Africe stavět dům na dálku?

Nedá! Pokud se na to chystáte, nedělejte to :D

Na začátku byl kousek země v Nigérii, slunce, na pozemku políčko, kde místní pěstovali Yam - na nevyužitých pozemcích to místní dělají běžně a vědí, že pokud pozemek někdo koupí, jejich pěstování na tomto místě končí. Krásný mangový strom na pozemku také musel i přes mé naléhání k zemi, protože by se nevešel. V roce 2018 manžel pozemek koupil. Romantika po Africku? Jen do chvíle, než jsme zjistili, že sousedův terén je o metr a půl výš. A tak první kapitolu našeho domu napsaly nákladní vozy s hlínou – jezdily dva dny sem a tam, až se země srovnala. Vysoké základy stály uprostřed pozemku jako monument.

Platí tu staré pravidlo: co vidíš na vlastní oči, to opravdu máš. Sehnat řemeslníky? Jde to. Sehnat někoho, kdo dohlíží od rána do večera? To je jiný sport. Manžel nakonec musel dvakrát přiletět a stát na stavbě jako dozor. Bez profesionální techniky by to u nás málokdo zkusil. Tady je to standard - funguje, ale určitě jen s dohledem.

Dům, který dýchá

Nechtěli jsme palác, ale dům, který přežije vedro i lijáky.

Duté cihly jako základ, uvnitř lehké, zvenku poctivé.
Vysoká plechová střecha, aby vzduch mohl od horka utíkat nahoru. - Což popravdě nevím jestli funguje, protože dům má klasický strop, až nad ním je nepochozí "půda" vysoká jak věž kostela.
Okna s kovovými rámy, co odolají dešti i prachu.
A pak přišla magie: POP stropy - sádrové podhledy, které místní modelují ručně rovnou na místě, ne z předřezaných kusů, ale lité do šablon a ručně vyřezávané. Když je pozorujete, jak z hladké plochy během dne vykouzlí jemné křivky a profily, cítíte tu radost z řemesla. Z téhle kapitoly zůstaly fotky, na kterých je bambusové lešení jako pavučina a my, jak mezi tyčemi s očekáváním balancujeme.

Déšť v Africe nepřichází "trochu". Přichází najednou. Když se neptáte na počasí, počasí se zeptá na vás. Proto jsme před domem museli vyhloubit odtokový kanál i pro naše sousedy. V Nigérii není klasická kanalizace a odtok vody z ulice se tak řeší hlubokými kanály podél cest.

V hlavní koupelně nám nějaký Pat nebo Mat udělal spád opačně. Voda ze sprchy vyběhla ven, objala toaletu a pozdravila koupelnovou předložku. Kdyby to nebylo naše, asi se smějeme víc. Ten den jsme si uvědomili jednoduchou pravdu: voda je nejlepší učitel fyziky. Opravit, vysušit, a hlavně - kontrolovat sklony dřív, než se cokoliv "zazdí". Jednou to prý necháme opravit, už několik let se tak smiřuju s tím, že to nikdy nebude :D

Jsou věci, které by si člověk představoval jinak. Kuchyň je mělčí, než by si zasloužila. Tu a tam něco ujelo o centimetr. Jenže když si večer sednete a vidíte, jak se světlo láme o ty krásné stropy, dojde vám, že dům je jako vztah: nikdy není dokonale rovný, ale je náš. Navíc, v Africe se dá žít pohádkově, ale musíte "na to mít". Standartní život se střechou nad hlavou a aspoň z části plnou lednicí tu může klidně vyjít dráž než u nás v Evropě.

Stavba nás naučila trpělivosti a radosti z malých vítězství. Ale stálo to za to.